O nás

HISTORIE DODIVADLA

Historickým datem pro Dodivadlo byl 13 únor 2010. Tady se poprvé za pomoci Jany Watzlíkové a Alenky Ridlové sešli ti, kterým se zdálo založení divadla v obci svěžím a dostatečně potrhlým nápadem. Zájem byl nečekaný (přítomno bylo bezmála 20 zájemců). Byla domluvena rozjezdová strategie, která spočívala v nazkoušení aktovek, jednak proto, aby se nezkušený soubor sehrál a hlavně, aby se repertoár snadněji přizpůsobil případné fluktuaci členů, se kterou se přirozeně počítalo. Vyplatilo se, protože během prvního měsíce to někteří z časových důvodů vzdávali, nebo se zalekli a byli nahrazováni jinými. Tady jsou jména těch, kteří to dotáhli až k červencové premiéře a k nedávnému zájezdnímu vystoupení v Háji ve Slezsku: Zuzana Dedková (zároveň dekoratérka a scénografka), Honza Osmančík, Andrea Sleczková, Markéta Kočí, Jana Hradílková, Zuzana Tutschová, Robert Tománek, Radim Horák, Lenka Žadanská, Irena Šťastná, Martin Struhala, Zuzana Bergerová, Gábina Kremserová (nápověda) a Kája Struhala (coby kulisák a inspicient a také autor názvu divadla), Milan Šťastný (taktéž režisér).
Označení Dodivadlo v sobě obsahuje nejen odkaz k Dobroslavicím, ale i prostý fakt, že každý pátek chodíme DO divadla. Pódium v dobroslavickém kulturním domě tak má naději, že bude zase plnit tu funkci, pro kterou bylo kdysi zbudováno. A zde je na místě poděkovat také vedení obce za veškerou podporu. Úspěch divadla bude přičten i na účet celých Dobroslavic.
Základ divadla tvoří především lidé. Každý se tu před každým musí vnitřně odhalit, překonat stud, únavu, nepřipadat si směšně, přemoci trému. Jakkoliv se „dělání“ divadla jeví jako nespoutaná zábava (což také je), představuje především spoustu práce: najít nebo napsat hru, podle potřeb ji upravit, vymyslet scénu včetně kulis, sehnat rekvizity, naučit se text, zapamatovat si akci. A to všechno ve volném čase, po práci. Lze směle říct, že Dodivadlo má pevný základ, na kterém se dá dlouhodobě a s jistotou stavět. Je tu velká odhodlanost napsat do historie Dobroslavic velkou a dlouhou kapitolu s názvem „Divadlo v obci“ a navázat tak nepřerušenou tradici. Divadlo totiž v obci své místo už jednou mělo.
Milan Šťastný, režisér a herec Dodivadla

HISTORIE DIVADLA V OBCI

Zmínku o prvních divadelních nadšencích v Dobroslavicích najdeme v historických materiálech již u letopočtu 1909. Víme také, že jeviště bylo zakoupeno ještě před první světovou válkou a že  v roce 1922 proběhlo v obci úspěšné divadelní představení „Místní jednoty republikánského dorostu československého venkova“ a o 8 let později se hrála inscenace k 80. narozeninám T.G.Masaryka.
Více záznamů máme dochováno až ze 40. let 20. století, během nichž se hráli amatérští herci třeba v místním parku, na hřišti, v přírodním divadle v lesním lomu za obcí či později v kulturním domě. Z tehdejšího repertoáru jmenujme alespoň „Hřích na selském gruntě“ nebo „Partyzánku Věru“. Od partnerského města Přerova získalo dobroslavické ochotnické divadlo kulisy, stěny jeviště a oponu. Během roku 1948 byly divákům představeny hry jako „Jak ševci napálili ševce“ a „Chaloupky pod horami“, které byly nazkoušeny spolu s amatérskými herci z Háje ve Slezsku.
Do poloviny 60. let 20. století se ochotnická představení v Dobroslavicích stále hrála, přestože nepravidelně. V této etapě ve spolku aktivně působil například i František Tesař, jehož si mnozí pamatujeme. Z roku 1970 je dochován například záznam o divadelní hře „Stříbrné studánky“, jež byla připravena spoluprácí ředitele místní základní školy, Josefa Kuličky, paní učitelky Marie Walderové a dětí ze školy.
Z nedávné minulosti připomeňme také tradici předvánočních „živých Betlémů“. I ony jsou formou divadla, přestože realizovaným pod širým nebem a mnohdy také za nepříliš příznivého počasí. Od roku 1998 jejich organizaci zaštiťuje paní Libuše Osmančíková a paní Alena Klapetková spolu se žáky Základní umělecké školy, základní školy a nespočtem dobrovolníků.
Irena Šťastná, kronikářka obce a herečka Dodivadla

 

Leave a Reply

Theme by Anders Norén